Franšízing se v České republice začal rozvíjet po roce 1989 společně ruku v ruce s hospodářskými a politickými změnami v zemi. Pro rozvoj podnikání, kam patří i systémy založené na licenčních principech, mělo tehdy největší podíl zrušení státního monopolu a možnost otevření trhu pro všechny nové podnikatele pocházející z domova, ale i ze zahraničí. O opravdovém začátku franšízingu se v České republice dá hovořit od roku 1991, kdy se u nás začínaly objevovat první franšízové systémy. Mezi ty nejstarší franšízové sítě, které působí na našem území, patří určitě McDonald´s, YVES ROCHER nebo třeba společnost OBI. Přestože na náš český trh velmi brzy po politických změnách vstoupily také první franšízové řetězce, nebyly pro jejich rozvoj velmi dlouho příliš příznivé podmínky.
Krušné začátky franšízingu
Základní předpoklad pro rozvoj jakéhokoliv systému, který má dobře fungovat, je mít dostatek informací. Právě v případě franšízingu šlo o jejich velký nedostatek. Lidé, kteří se tehdy zajímali o vlastní firmu a nové podnikání tak o možnosti franšízingu prakticky vůbec nic nevěděli. Nebyl nikdo, kdo by zorganizoval výukové semináře a konference, žalostně chyběla literatura, poradenské firmy a pomocná ruka do začátku. Dalším faktorem brzdícím rozvoj franšízingu bylo i obecné ekonomické klima, kdy byla kultura podnikání počátkem 90. let opravdu na velmi nízké úrovni. Franšízing tehdy nijak nepodporovala ani existující legislativa.
Kapitálové zdroje
Franšízing je totiž ve velké míře závislý na kapitálových zdrojích. Problematický vývoj bankovního sektoru v 90. letech neposkytoval dostatek prostředků pro malé a střední podniky, které jsou klíčové pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Na českém trhu také chyběly jakékoliv zkušenosti s podobným způsobem podnikání. Česká asociace franchisingu, která byla založena v roce 1993, byla důležitým mezníkem pro rozvoj franšízingu v České republice. Podporuje rozvoj stávajících franšízových systémů a vytváří příznivější podmínky pro rozvoj daného způsobu podnikání.