Marže a přirážka: rozdíl, vzorce a přepočet

Marže a přirážka popisují stejný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, jen ho vztahují k jinému základu, a proto dávají různá procenta. Kdo je zamění, nastaví cenu jinak, než zamýšlel, a pobočka pak vydělává méně, než ukazuje tabulka. Ve franšíze se k tomu přidávají poplatky počítané z obratu, které berou procenta právě z prodejní ceny. Všechny příklady níže jsou modelové, čísla slouží jen k ukázce výpočtu.

Ve zkratce

• Přirážka se počítá z nákupní ceny, marže z prodejní ceny.
• Obě ceny ve výpočtu musí být buď bez DPH, nebo obě s DPH.
• Sleva i royalty z obratu snižují marži z prodejní ceny, ne z nákupní.

Rozdíl mezi marží a přirážkou

Oba pojmy začínají u stejného čísla: rozdílu mezi tím, za kolik zboží prodáte, a tím, kolik vás stálo. Tento rozdíl v korunách je u obou stejný. Liší se až ve chvíli, kdy ho vyjádříte v procentech. Přirážka říká, o kolik procent jste nákupní cenu navýšili. Marže říká, kolik procent z prodejní ceny vám zůstane po odečtení nákupu. Jde tedy o jeden zisk na kusu viděný ze dvou stran.

Přirážka: pohled od nákupu

Přirážka je přirozená pro toho, kdo cenu teprve tvoří. Vezme nákupní cenu a přidá k ní procento. Modelový příklad: zboží nakoupíte za 100 Kč bez DPH a prodáte za 125 Kč bez DPH. Rozdíl je 25 Kč a přirážka 25 / 100, tedy 25 %. Protože se základem je nákupní cena, přirážka může přesáhnout 100 %; kdo nakoupí za 100 Kč a prodá za 250 Kč, má přirážku 150 %.

Marže: pohled od tržby

Marže vychází z prodejní ceny, tedy z toho, co skutečně utržíte. Ve stejném modelovém příkladu je marže 25 / 125, tedy 20 %. Z každé koruny tržby vám po zaplacení zboží zůstane 20 haléřů na ostatní náklady a zisk. Marže proto nemůže přesáhnout 100 %, protože rozdíl nikdy není větší než samotná prodejní cena. Tento pohled se hodí pro rozpočet pobočky, kde se náklady i poplatky vztahují k tržbám.

Vzorce a přepočet oběma směry

Pro výpočet stačí dvě ceny, označme nákupní cenu N a prodejní cenu P, obě bez DPH. Přirážka v procentech se spočítá jako (P minus N) / N krát 100. Marže v procentech jako (P minus N) / P krát 100. Absolutní marže v korunách je jen rozdíl P minus N. Když znáte jedno procento a chcete druhé, nákupní ani prodejní cenu znát nemusíte, přepočet funguje obecně pro jakékoli zboží.

Přepočet přirážky na marži

Přirážku zapsanou jako desetinné číslo vydělíte jedničkou zvětšenou o tutéž přirážku. Přirážka 25 % je 0,25, takže marže je 0,25 / 1,25 = 0,20, tedy 20 %. Přirážka 50 % dává 0,5 / 1,5, tedy zhruba 33,33 %. Přirážka 100 % odpovídá marži přesně 50 %: zboží za 100 Kč prodáváte za 200 Kč a polovina tržby připadne na nákup.

Přepočet marže na přirážku

Opačně vydělíte marži rozdílem jedničky a marže. Marže 20 % je 0,2, přirážka tedy 0,2 / 0,8 = 0,25, neboli 25 %. Marže 40 % vyžaduje přirážku 0,4 / 0,6, zhruba 66,67 %. Marže 50 % potřebuje přirážku 100 %. Čím vyšší marži chcete, tím rychleji roste potřebná přirážka, a u marže blížící se 100 % by šla přirážka do nekonečna.

Přirážka	Odpovídající marže	Prodejní cena při nákupu 100 Kč
10 %	9,09 %	110 Kč
25 %	20 %	125 Kč
50 %	33,33 %	150 Kč
66,67 %	40 %	166,67 Kč
100 %	50 %	200 Kč
150 %	60 %	250 Kč

Obchodní marže a hrubá marže

Český statistický úřad v metodice finančních ukazatelů obchodu popisuje obchodní marži jako rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží. Zbožím přitom rozumí produkty nakoupené za účelem dalšího prodeje. Obchodní marže je tedy absolutní částka za období, v procentech ji úřad vyjadřuje jako podíl na tržbách za zboží. Netýká se vlastních výrobků ani služeb, jen přeprodávaného zboží.

Kde se používá hrubá marže

Hrubá marže je v praxi širší pojem. Obvykle označuje tržby snížené o přímé náklady na to, co jste prodali, tedy i suroviny v kuchyni nebo materiál spotřebovaný při službě. Přesné vymezení se liší podle firmy a podle toho, jak si ji nastaví účetní nebo síť. Proto si u každého čísla ověřte, které náklady obsahuje, než ho srovnáte s jinou pobočkou nebo s údajem v podkladech centrály.

Jak z cílové marže spočítat cenu

Když víte, jakou marži potřebujete, prodejní cenu spočítáte jako nákupní cenu dělenou rozdílem jedničky a cílové marže. Modelově: nákup 60 Kč, cílová marže 40 %, prodejní cena 60 / 0,6 = 100 Kč. Marže pak činí 40 Kč, tedy 40 % ze 100 Kč. Vzorec míří přímo na číslo, se kterým počítá rozpočet. Marže ale ještě není zisk, platí se z ní nájem, mzdy i poplatky; kolik jí pobočka potřebuje, ukazuje výpočet bodu zvratu pobočky.

Typická záměna

Častá chyba je přičíst k nákupu stejné procento, jaké má vyjít marže. Při nákupu 60 Kč a přirážce 40 % vyjde cena 84 Kč. Rozdíl 24 Kč ale tvoří jen 28,57 % z prodejní ceny, tedy o více než jedenáct procentních bodů méně, než jste chtěli. Na jednom kusu to vypadá nevinně, za měsíc tržeb pobočky jde o podstatnou částku.

Kde se při cenotvorbě v pobočce chybuje

Ve franšízové pobočce má cena více vrstev než v samostatném obchodě. Síť může prodejní ceny doporučovat nebo v určitých mezích omezovat, a co z toho je pro vás závazné, vysvětluje článek cenová politika sítě. Nákupní cenu zase ovlivňují dodavatelé, které určí centrála. Chyby proto nevznikají jen ve vzorci, ale hlavně v tom, jaká čísla do něj dosadíte a co v nich chybí.

DPH v základu

Plátce DPH by měl počítat marži z cen bez daně, protože daň odvádí a neponechává si ji. Modelově: nákup 100 Kč bez DPH, cena na regálu 150 Kč včetně daně a modelová sazba 20 %. Cena bez daně je 150 / 1,2 = 125 Kč a skutečná marže 20 %. Kdo dosadí cenu s daní, dostane 33,33 % a marži nadhodnotí. Podobně je třeba hlídat srovnání údajů, jak popisuje text o DPH v cenových údajích.

Slevy z prodejní ceny

Sleva se odečítá z prodejní ceny, a proto bere marži nepoměrně. Modelově: nákup 100 Kč, cena 125 Kč, sleva 10 %. Nová cena je 112,50 Kč, marže v korunách klesne z 25 Kč na 12,50 Kč a v procentech z 20 % na 11,11 %. Desetiprocentní sleva tak v tomto příkladu sebrala polovinu marže na kusu. Aby pobočka vydělala stejnou částku, musela by prodat dvojnásobný počet kusů.

Royalty a poplatky z obratu

Poplatek počítaný jako procento z tržeb se chová jako další odpočet z prodejní ceny. Modelově s poplatkem 6 % z tržeb bez DPH: z ceny 125 Kč odejde 7,50 Kč a z marže 25 Kč zbude 17,50 Kč, tedy 14 % ceny. Při slevě 10 % zbude jen 5,75 Kč. Chcete-li po poplatku držet 20 %, cena musí být 100 / (1 minus 0,2 minus 0,06), zhruba 135,14 Kč. Jak se liší fixní poplatek, ukazuje srovnání fixního poplatku a procenta z obratu.

Pět kroků ke kontrole ceníku

1. Převeďte všechny ceny na hodnoty bez DPH, nákupní i prodejní.
2. Do nákupní ceny započtěte dopravu a další náklady na pořízení, které platí pobočka.
3. U každé položky spočítejte marži z prodejní ceny, ne přirážku z nákupu.
4. Od marže odečtěte procentní poplatky z obratu a výsledek porovnejte s rozpočtem.
5. Projděte běžné slevy a akce a spočítejte, kolik marže na kusu po nich zbude.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi marží a přirážkou?

Obě vycházejí ze stejného rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou. Přirážka ho vztahuje k nákupní ceně, marže k prodejní ceně. Proto má stejný zisk na kusu vždy vyšší procento přirážky než marže, například přirážka 25 % odpovídá marži 20 %.

Jak se navzájem přepočítávají marže a přirážka?

Marže se rovná přirážce dělené jedničkou zvětšenou o přirážku. Přirážka se rovná marži dělené rozdílem jedničky a marže. Procenta při tom zapisujte jako desetinná čísla, tedy 25 % jako 0,25, a výsledek pak znovu vynásobte stem.

Může být marže vyšší než 100 %?

Nemůže, protože se počítá z prodejní ceny a rozdíl mezi cenami nikdy nepřesáhne samotnou prodejní cenu. Přirážka nad 100 % je naopak běžná. Když někdo uvádí marži 150 %, s velkou pravděpodobností myslí přirážku a vyplatí se to s ním upřesnit.

Počítá se marže s DPH, nebo bez DPH?

Plátce DPH by měl počítat z cen bez daně, protože daň neodvádí ze své marže, ale za stát. Nejdůležitější je, aby obě ceny ve výpočtu byly ve stejném tvaru. Kombinace nákupu bez daně a prodeje s daní marži vždy nadhodnotí.

Zdroje

• Roční finanční ukazatele v odvětví obchodu, metodika, Český statistický úřad (csu.gov.cz)